Není všechno zlato, co se třpytí

speciální romantické menu pro dva v Café Restaurant Bohéma

Rád si pochutnám na dobrém jídle. Když jsem tedy začátkem roku narazil na slevomatu na nabídku „Luxusních pokrmů pod taktovkou skvělého šéfkuchaře“ – navíc v provedení romantického menu pro dva – příliš jsem neváhal a voucher koupil.

Menu za akční cenu 499 korun obsahuje:

  • 2x Opečená rajčátka servírovaná na bylinkové bagetě s kapary
  • 2x Dýňový krém se šafránovou esencí
  • 2x Pečené francouzské kuřátko cocoulete nadívané s kachními jatýrky a čerstvým tymiánem, doplněno bramborovými srdíčky
  • 2x Horká láska
  • 1x Karafa minerální vody
  • 1x Karafa vína dle výběru
  • 2x Káva (na výběr ze všech druhů káv kromě alkoholických).

Těšil jsem se, že v Bohémě oslavíme s přítelkyní její svátek. Minulý týden jsem tedy rezervoval v restauraci nahlásil jaké menu máme, a že přijdeme v pátek v 18 hodin.

V pátek 20.5. jsme do Bohémy dorazili v očekávání těch luxusních pokrmů. V recepci (na baru) jsme se ohlásili a protože bylo dost horko, požádal jsem obsluhu, zda bychom mohli sedět u dveří na terasu nebo nejlépe přímo na terase. Starší, brunátný a uřícený pan vrchní, který vypadal na zhroucení nám po chvíli oznámil, že to nelze, ale že si tam můžeme přesednout po večeři. No budiž, restaurace je rozlehlá, asi bude lepší zůstat „v dosahu“.

Byli jsme tedy usazeni naproti baru, ve střední části restaurace. Během cca pěti minut jsme dostali karafu (docela dobrého) vína a lahev vody Aquilla. Luxusní dojem z pěkně prostřeného stolu trochu kazí ušmudlaná karafa s vínem. Obsluha je velmi příjemná, jen je nepřehlédnutelný kontrast mezi uhoněným panem vrchním a třemi dalšími číšníky, kteří opravdu nikam nespěchají.

Vychvalovaný interiér architektonického ateliéru RAW je skutečně příjemný, moderní a velmi elegantní. Fotografie s divadelní tematikou od Adolfa Rossiho navozují „uměleckou“ atmosféru a připomínají hostům, že jsou v budově divadla. Jen místa ve střední části (ano, tam kde sedíme) nám připadají příliš blízko k ostatním, takže díky příliš malým odstupům mezi stoly si hosté vzájemně koukají do talířů a nemají příliš soukromí k rozhovoru. Působivý interiér ale nezaměstná naši pozornost na dlouho a tak když uplynulo cca půl hodinky, vyhlížíme předkrm už celkem netrpělivě.

Dočkali jsme se až 40 minut po příchodu. Dva krajíčky opečené veky nasáklé skrz naskrz olejem a natřené čatný ze sušených rajčat a kapar na nás tedy po takové době dojem zrovna neudělaly. Zvlášť, když příprava takového předkrmu není nijak náročná a restaurace není obsazená ani z poloviny.

Dýňový krém naštěstí tak dlouho netrval, servírují ho už deset minut po předkrmu. Je výborný! Jemná chuť dýně a másla se výborně doplňuje s šafránem. Jen konzistence je na krém trochu řídká, což nám ale vůbec nevadí.

Hodinu po našem příchodu se obsazenost restaurace nijak zvlášť nezměnila, ale najednou jde hosty usadit i ke dveřím a na terasu.

Dýňový krém máme už 15 minut snědený a po hlavním jídle ani vidu ani slechu. Na radosti nám nepřidá ani zjištění, že obsluha nebere ohled na pořadí příchozích.

O dalších 25 minut později se na můj dotaz dozvídám, že „kuřátko je již ohřáto a donesou ho co nevidět“. Jsme rádi, že se pod taktovkou šéfkuchaře podařilo kuře ohřát za pouhých čtyřicet minut. (Jen podotýkám, že výběr jídel našeho menu personál věděl minimálně od našeho příchodu)

Hodinu a čtyřicet minut po příchodu je tu dezert. Bohužel, poněkud předběhl hlavní chod, který jsme dostud nedostali, takže pana vrchního posílám zpět.

Hlavní chod je tu po pěti minutách. Talíř je bohužel studený. Jídlo naštěstí ne. Konečně víme, kde je druhá půla cherry rajčátka z předkrmu. Dorazila se dvěma povadlými listy salátu jako „obloha“ k nadívanému kuřátku. Kuře i brambory jsou úplně nedochucené (a to i podle přítelkyně, která je na koření opravdu citlivá). Nádivka je taky lehce nedochucená, ale z hlavního chodu rozhodně nejlepší. Alespoň že kuře není vysušené.


Obraz0042

(omluvte kvalitu a rozměr fotky, foceno mobilem a navíc nevím jak v tomto systému změnit obrázku parametry…)

Venku na terase zapalují grill. Bohužel. Jelikož nefunguje klimatizace je kouř z venčí dost nepříjemný.

20:25 hlavní chod máme dávno snědený, obsluha nás ignoruje tak se ptám na dezert. Číšník na baru česky nerozumí, mluví jen anglicky.

20:37 Druhá urgence dezertu, pro jistotu objednávám i kávu.

20:50 Dezert je tu. Bohužel, káva nikoliv. Maliny i vanilková zmrzlina jsou dobré. Šlehačka ze spreje už tak dobrá není..

20:57 Káva je tu. A je vynikající! Nahřátý šálek i mléko, nemám co vytknout.

21:15 Odcházíme. Máme štěstí v neštěstí – voucher je již zaplacený, nemusíme už na nic čekat. Tuzér dáváme spíš ze slušnosti a soucitu s uhnaným panem vrchním, jinak si jej nezaslouží nikdo.

Bohéma by si měla z názvu odstranit „restaurant“ a ponechat si jen „café“ a bude mít určitě úspěch. Za stávající situace, kdy personál nestíhá obsloužit ani méně než z poloviny obsazenou restauraci a kdy jídlo za mnoho nestojí nemůžu Café „Restaurant“ Bohéma doporučit.

Tip: Pokud to přecejen risknete, obrňte se trpělivostí a dejte si červené víno – nebude vás mrzet, že zteplá dlouho před hlavním chodem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..