Presumpce viny v režii ministra Brabce

Prvního března vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 27/2015 sb., která zakazuje výkup kovů za hotovost. Opatření navrhl ministr Richard Brabec a hájil jej (jak uvedly Parlamentní listy) těmito slovy:

„Omezení výkupu na bezhotovostní platby je prvním slíbeným opatřením, která budeme v průběhu letošního roku realizovat, abychom, co nejvíce to bude možné, zabránili krádežím kovů a rozvoji tohoto kriminálního segmentu u nás v ČR. Velmi záhy bude následovat vymezení bezhotovostní platby pouze na převod na účet, popř. poštovní poukázku. K tomu ale může dojít pouze zákonem. Proto je tato změna již navržena v novele zákona o odpadech, která půjde brzy do vlády. Zároveň musím zopakovat, že nejsem zastáncem kompletního zákazu výkupu všech surovin a tím i zrušení celého systému výkupu. Možnost přivydělat si sběrem papíru, textilu i kovů by měla pro slušné občany zůstat zachována,“

Sběrna
Typický „poctivý“ kovošrot. Dukelská třída, Brno 3/2015

Vzhledem k tomu, že pracuji ve firmě postižené tímto paskvilem pana ministra, rozhodl jsem se sepsat k vyhlášce a jejím dopadům svůj pohled na věc. Snad to horlivým bojovníkům proti „zlým kovošrotům podporujícím zloděje kovů“ otevře oči a pomůže pochopit, kde je skutečný problém..

Jaké jsou důsledky vyhlášky?

Sběrnám přibude hodně práce a zvýší se náklady

Firmy budou muset pravděpodobně na tuto práci najmout navíc pracovní sílu, nutná je i úprava stávajících počítačových systémů pro výkup surovin a další nově vzniklá agenda. Z toho plyne nutnost investic a tím pádem i snížení rentability podnikání.

Komplikace s výplatou peněz za vykoupené kovy

Protože vyhláška přišla dříve, než nařízení, které má určit povolené způsoby vyplácení vykoupených kovů, je pravděpodobné, že firmy budou dříve nebo později nuceny opět aktualizovat počítačové systémy a vysvětlovat zmateným zákazníkům podmínky výkupu a výplaty za něj.

V současnosti není způsob vyplácení ošetřen jinak, než že je zakázáno vykupovat za hotovost. Některé firmy tak přistupují k platbám šeky, stravenkami, zbožím a podobně. Nehledě na možnost využití např. anonymní „Blesk peněženky“, která je pro uživatele stejně anonymní, jako hotovost.

Na „průhlednost“ vykupování kovů tedy nemá vyhláška sebemenší vliv. Povinnost evidovat výkup a informace o prodávajícím totiž platí už roky a obsahuje všechny potřebné informace. Každý zákazník musí dostat doklad, kde je uvedeno kdo komu kolik dodal jaké suroviny a kdy to bylo. Dodavatel je ověřen předložením OP, případně výpisem z OR. Informace je uložena i v dané sběrně/firmě a zpětně kdykoli dohledatelná.

Výplata bezhotovostně (v našem konkrétním případě složenkou nebo na účet) mnoha lidem znemožní kovy sběrně prodat za částku na kterou mají nárok. Pokud nemáte účet (a takových lidí je stále velmi mnoho, zvláště starší lidé účet většinou nemají) nebo si třeba jen nepamatujete číslo účtu, zbývá vám jen možnost platby složenkou. Při tom ale musíte za poštovní poukázku zaplatit České poště. Podle aktuálního ceníku ČP je to pro platby do 5000Kč (naprostá většina výkupů od fyzických osob je do této hodnoty) poplatek 35Kč za poukázku. K tomu jako bonus musí takový člověk bez účtu čekat než mu poukázka dorazí do schránky a pak si jít na poštu vystát frontu aby své peníze dostal..

Jenže, v mnoha případech se takovým zákazníkům ani nevyplatí kovy do sběrny donést. Takový průměrný výkup od fyzických osob je totiž kolem 15Kg železa. Při ceně zhruba 4Kč za kilo se dostáváme k částce cca 60Kč. Odečteme 35Kč za poukázku a zůstane nám cca 25 korun. Kvůli pětadvaceti korunám se ale s patnácti kily železa do sběrny povleče málokdo. Zvlášť, když své peníze uvidí kdo ví kdy (má snad ještě někdo iluze o fungování pošty?).

Převod na účet je jednodušší a zatěžuje v podstatě jen vykupující firmu. Ta musí realizovat převod a dle sazebníku konkrétní banky případně převod uhradit. Zákazník může mít peníze za výkup už druhý den (v praxi to budou spíše dva dny od výkupu).

Snížení objemu kovového odpadu k recyklaci

V neposlední řadě vyhláška znatelně sníží objem recyklovaného materiálu. Protože obstrukce s výplatami za odevzdané kovy mnoho lidí od cesty do sběrny odradí, skončí s největší pravděpodobností část dosud vykupovaného kovového odpadu v komunálním odpadu, nebo v horším případě někde na černé skládce (Chybí totiž pozitivní motivace ve formě okamžité peněžní odměny za dodaný kovový odpad).

Názor veřejnosti a zákazníků

Názory zákazníků na Brabcovu vyhlášku jsem v reálu zaznamenal vesměs jen negativní. Je to proto, že každý, kdo někdy ve sběrně druhotných surovin někdy byl ví, že nařízení nevykupovat za hotovost nebude mít na činnost zlodějů kovů žádný podstatný dopad. Nepřináší totiž změny, které jsou skutečně potřeba. Vyhláška tak pouze komplikuje život bez výjimky všem sběrnám a velké většině občanů, kteří kovový odpad do sběren vozí.

Jak tedy zatočit se zloději kovů? Stačí tři jednoduché změny:

  • Podstatně zpřísnit postihy za krádeže kovů.
    Současné postihy jsou spíše k smíchu a policie se těmito krádežemi i z tohoto důvodu příliš nezabývá (ačkoliv to těžko přizná). Zloději tak kradou vesele dál.
  • Radikálně zpřísnit postihy nepoctivých sběren
    (např. 1. prohřešek = pokuta 50 000Kč, Druhý prohřešek = pokuta 200 000Kč, Třetí prohřešek = zavřít sběrnu).
  • Výrazně posílit kontroly sběren
    (např. policista/kontrolor v civilu se pokusí zpeněžit nějaký evidentně závadný materiál).
  • Kam to vlastně směřuje?

    Politici (nejspíše i pan ministr) dobře vědí, že vyhláška 27/2015 sb. bude mít na krádeže kovů minimální, nebo spíš nulový dopad. Ministr také nastínil další omezující opatření, kterým má být například zavedení kamerového systému napojeného na fin. úřady a policii (z toho plynoucí obrovské fin. náklady na zřízení systému pro jednotlivé sběrny ani nebudu rozepisovat). Cílem těchto opatření je postupně znevýhodňovat a omezovat soukromé podnikatele v oboru a zvyšováním požadavků a omezení postupně výkup kovů (a dost možná časem i ostatních druhotných surovin) přesunout pod kontrolu měst a obcí, respektive jejich sběrných dvorů. Tam občané budou (vzhledem k absenci konkurenčního prostředí) nuceni kovový odpad vozit (první pokusy už proběhly na Bohumínsku). Samozřejmě bez nároku na finanční odměnu. Zisk z takto odevzdaného materiálu pak poputuje do rozpočtu měst a obcí.

    Stejně jako například poplatek za datové nosiče, kterými OSA paušálně trestá všechny kupující bez rozdílu za kopírování autorských děl, tato vyhláška omezuje kvůli nepoctivým podnikavcům a zlodějům na něž si policie a kontrolní orgány nechtějí/neumí došlápnout všechny poctivé podnikatele a občany, kteří jsou do nakládání s kovovými odpady zapojeni. Žijeme zjevně bohužel v zemi, kde platí presumpce viny..

    Více se k tomuto tématu můžete dočíst např. zde:

      Zloději kovů mají též účty, nebo se spokojí se složenkou (P. Bajer, Parlamentní listy)

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>