Nejsme v tom sami

„Dnes víme, že ve vesmíru existuje víc hvězd, než je zrnek písku na všech plážích celého světa. Představte si, jak prostoduché by tedy bylo jít na nějakou odlehlou pláž, zdvihnout jedno zrnko písku a prohlásit, že právě toto droboučké zrnko bylo jediným místem, kde je možný život.”
― Hugh Downs

Neupgradovat na Windows 10

Jak se zbavit otravné hlášky o upgrade na Windows 10

Vyskakuje vám hlášení o možném upgrade na Windows 10 v nejnevhodnější dobu? Pije vám krev otravná ikona windows na hlavním panelu? Potom vítejte v klubu. A jestliže máte tak jako já nainstalovány Windows 8.1, můžete využít stejný postup, jako pomohl mně:

Vše co budeme potřebovat, je editor registru. Do něj se dostaneme vložením dotazu „regedit“ do hledání (WIN+F) a následného potvrzení enterem.

V okně editoru registrů se dostaneme na následující adresu/cestu:

HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Policies\Microsoft\Windows\Gwx

(pokud klíč Gwx chybí, můžete jej snadno vytvořit kliknutím PTM (pravé tlačítko myši) na klíč Windows volba „nový klíč„)

Rozklikneme si klíč Gwx a vytvoříme hodnotu DWORD (32bit) s názvem DisableGwx. Následně už jen pomocí kliku PTM na hodnotu DisableGwx a volby „změnit“ upravíme údaj hodnoty na „1„.

Takto nějak bude vypadat výsledný zápis v registru

Nakonec už stačí jen restartovat Windows a užívat si nerušenou práci :)

Vermikompostování – založení vermikompostéru

Přišel mi e-mail, jestli bych neporadil, jak s vermikompostováním začít.. možná se najde ještě někdo další, koho by to zajímalo, tak jsem se rozhodl odpověď sepsat sem..

Nejprve je potřeba pochopitelně zvolit kompostér. Lze jít cestou nižších nákladů a kompostér žížalám vyrobit. Původně jsem tuto cestu volil i já, nakonec jsem ale dal přednost zakoupení hotového vermikompostéru. Důvody jsem uvedl v předchozím článku Vermikompostování – začátky. S odstupem času můžu jen prohlásit, že to za ty peníze stálo.

Nicméně, několik návodů na výrobu vermikompostéru v domácích podmínkách a za minimální náklady lze na internetu snadno najít. Skvělý návod je přímo na webu výrobce barev Primalex (Velká pochvala za to!). Nebo se můžete podívat třeba na videonávod od studentů z Gymnázia Zastávka..

Potom už zbývá jen získat násadu žížal, vložit do kompostéru podestýlku a potravu a můžeme je nechat pracovat.

Fotonávod k založení vermikompostéru

Vzhledem k tragické chybě, kterou jsem při vermikompostování udělal před odjezdem na dovolenou, musel jsem začít od píky. Poučen předchozím nezdarem, zkusím to znovu a lépe. Při této příležitosti jsem nafotil jednoduchý fotonávod k založení vermikompostéru. Aplikovat se dá na většinu běžných domácích vermikompostérů, včetně těch doma dělaných. Výjimku tvoří vermikompostéry „látkové“, jako je třeba Worm Inn.

Podestýlka/Substrát

Měl by dostatečně udržovat vlhkost a zachovávat si také určitou vzdušnost. Skvěle funguje směs natrhaného papíru, kokosových vláken a starého listí. Oproti očekávání je celkem kontraproduktivní dávat do směsi hlínu nebo třeba substrát pro květiny. Žížaly chované v kompostéru jsou většinou kalifornské hybridy (Eisenia andrei), tzv. Kalifornské žížaly. Ty nejsou uzpůsobeny životu v hlíně. Její hrubší složení jim silně opotřebovává zažívací ústrojí a tak rychleji hynou (proto nemusíte mít při venkovním chovu strach, že žížaly „utečou“ jinam. Tento problém ale odpadá, pokud použijete např. u nás žijící žížalu hnojní (Eisenia fetida). Ta ovšem nevyniká takovou žravostí jako její kalifornská příbuzná.

Vlhkost

Žížaly potřebují k životu vlhko, ale zase ne úplně mokro – dýchají totiž povrchem těla. Ideálně by se vlhkost měla pohybovat cca kolem 80%. Není ale třeba kvůli tomu kupovat vlhkoměr, poznáme to jednoduše: Když vezmeme do hrsti trochu substrátu z kompostéru a stiskneme jej, musí být vlhký – může z něj odkapat několik kapek vody, ale voda z něj nesmí vyloženě téct.

Teplota

Optimální teplota pro žížaly je kolem 20°C. Při této teplotě jsou žížaly nejaktivnější, budou tedy odpad nejrychleji zpracovávat. Čím nižší/vyšší teplota oproti optimální, tím bude aktivita žížal slabší. Teplota pod 7°C nebo nad 30°C už začíná být pro žížaly smrtící. Nicméně, není problém mít kompostér venku, je-li v létě ve stínu a v zimě je jeho objem min. 1m³ (nebo zateplený kompostér), žížaly bez potíží přežijí venku i v našich podmínkách.

Potrava

Po zabydlení vermikompostéru můžeme žížalám hned dát trochu toho odpadu z kuchyně.

Co nedávat

V domácích podmínkách, kdy se chceme vyhnout tomu, aby nám kompostér začal zapáchat, se musíme vyvarovat přidávání některých biologických odpadů. Zejména do kompostéru nesmíme dávat žádné mléčné výrobky, maso, kosti a tuky. Doporučuji taky omezit, nebo vůbec nepřidávat citrusy, cibuloviny a další silně aromatické rostlinné zbytky. Žížalám totiž jednoduše nechutnají a tak se do nich nepustí, dokud budou mít  v kompostéru jiný gáblík. Samozřejmě do vermikompostéru nepatří nic biologicky nerozložitelného.

Co dávat

Žížaly si naopak pochutnají třeba na kávové sedlině (lógru) – klidně i s filtrem, čajových sáčcích (pozor na ty plastové!) rostlinných zbytcích z kuchyně a zahrádky a papíru (kancelářský papír, noviny, rulička od toal. papíru, platech od vajec /pro ně je to mimochodem poslední možnost ekologického zužitkování, nedají se recyklovat/, pap. ubrousky a pod.) s mírou můžeme přidat třeba i staré pečivo.  Vhodné je čas od času do kompostéru přidat minerály ve formě nadrcených vaječných skořápek¹.

Důležité je udržovat rovnováhu mezi uhlíkatými a dusíkatými surovinami v kompostéru (uhlíkaté = papír, karton, opadané listí atd.; dusíkaté = ± všechno čerstvé, zelené a šťavnaté) a zbytečně – zvlášť z počátku – nedávat moc. Podle množství násady volíme i množství materiálu – platí, že:

1 kg žížal zpracuje za jeden den cca 0,5 kg rostlinného odpadu.

Vždy se ujistěte, že žížaly stíhají potravu zpracovávat!


 

  1. Tip: Skořápky dejte na 2 minuty do mikrovlnné trouby, odpaří se z nich vlhkost a jdou skvěle drtit nebo ještě lépe, mixovat
  2. Tip: Docela se mi taky osvědčilo odpad před „servírováním“ nechat v mrazáku zmrznout a rozmrznout. Zabrání to např. zavlečení octomilek do kompostéru. Jako bonus mohou žížaly „ovozel“ rychleji a snáze konzumovat (způsobuje to narušení buněk mražené rostlinné suroviny krystalky ledu). Rozmrazený „ovozel“ změkne a rychleji  se rozkládá, tudíž jej žížaly rychleji zpracují. Je třeba totiž vědět, že žížaly nemohou konzumovat žádné rostlinné složky v čerstvém, pevném stavu. Okamžitě zpracovat dokáží jen velmi měkké části, např. dužninu z dýní, rajčat a pod.

Pokud máte nějaké dotazy nebo připomínky, pište je prosím do komentářů nebo na můj mail. Díky

Vermikompostování – začátky

Nejsem žádný ekologický fašista, sluníčkář nebo jiný typ magora. Prostě mi dělá radost, když se něco co vyhazuju, může upotřebit někde jinde – i když třeba v jiné formě. Proto se doma taky snažíme (k velké radosti A.) třídit odpad. Hromadíme doručené letáky a další papíry, vytřídíme většinu skla a plastů. Jen mě mrzí, že u nás chybí kontejnery na plechovky.

P1140632Dobrý pocit stojí za to

Dělám to rád, i když mě strašně prudí, když se s nahromaděným materiálem konečně dokopu vyrazit ke sběrným kontejnerům a zjistím, že jsou přeplněné a lidi je zavalili vytříděným materiálem i zvenku. Nejprve mě naštve ten bordel. Poletující igelitové sáčky, rozbité sklo, deštěm a jinými tekutinami nacucané papíry kolem povrch nacpaného kontejneru. Pak dostanu vztek na blba, který pro tolik lidí vyhradil po jednom kontejneru od každé suroviny. Není divu, že je kontejner den po vyvezení plný.. Často tak vozím v autě vytříděný odpad celý týden, než mi vzácná shoda okolností (vzpomenu na správném místě a ve správnou dobu + je místo v kontejneru) umožní se toho všeho zbavit. Ale dobrý pocit převažuje a já to dělám rád.

Loni jsem při brouzdání po webu narazil na článek o vermikompostování a hned se mi ta myšlenka zalíbila. Nastudoval jsem si spousty materálů a rozhodl se do toho jít.

Kompostování vs. Vermikompostování

Jak asi víte, vermikompostování se od klasického kompostování liší především využitím žížal. Při klasickém kompostování, musíme kompostovaný materál prohazovat a mísit (aby vlivem nepřístupu vzduchu nezačal hnít) a kompostování probíhá především pomocí různých mikroorganismů, hub a bakterií. Ve vermikompostování hrají tu nejpodstatnější roli žížaly. Nejhojněji se k tomuto účelu využívají žížaly tzv. kalifornské (Eisenia andrei). Jsou vhodné především pro svůj značný apetit a snadný chov. Použít lze ale např. i naši žížalu hnojní (Eisenia fetida), i když výsledky nejspíš nebudou tak dobré jako s kalifornskými hybridy.

Obrovským pozitivem pro mou přirozeně línou povahu je, že vermikompostér – na rozdíl od klasického kompostéru – může být umístěn i v interiéru (nemusím chodit daleko) a nevyžaduje téměř žádnou údržbu. Stačí přidávat potravu a odlévat přebytečnou tekutinu (tzv „worm tea“ neboli „žížalí čaj“). Při dodržování základních pravidel vermikompostér vůbec nezapáchá.

Začátkem prosince 2014, jsem tedy začal s vermikompostováním. Násadu kalifornských žížal jsem pořídil přes inzerát pouze za cenu poštovného. Bylo jich jen cca 50 a z počátku jsem přemýšlel, jestli to bude stačit a zda vůbec vydrží. Postupně se ale počet žížal utěšeně zvyšoval a po několika měsících jich už bylo opravdu hodně.

Volba kompostéru

Kompostovat s žížalami jde opravdu všelijak a dá se začít se skutečně nulovými náklady. Já jsem přes různé návody na vermikompostéry ze kbelíků od barev a podobných kutilských výtvorů po krátké době dospěl k pořízení vermikompostéru hotového, plastového (z recyklovaného materiálu) setu „VermiHut“ s pěti patry od Happy Hemp.

Co mě k tomu vedlo?

  • snadná údržba
    (oproti dřevěným nebo látkovým kompostérům)
  • osvědčená konstrukce
    (snadné odlévání „žížalího čaje“, odebírání kompostu, doplňování kompostovaného materiálu, trvanlivost samotného kompostéru)
  • celkem obstojný vzhled
    (protože máme kompostér v domě, tak je prostě příjemnější koukat na kompaktní plastový domeček, než několik poslepovaných kbelíků, stlučených prken a podobně..)

Pět pater je podle mých zkušeností zbytečně moc, úplně by stačila patra tři.. Ačkoliv ve více lidech, nebo v domácnosti s větší spotřebou zeleniny a ovoce by teoreticky tři patra stačit nemusela. Než se nám doma ale podaří třetí patro kompostéru zaplnit, je ve spodním, prvním patře už je jen vermikompost, připravený k použití. Je až neuvěřitelné, jak zelenina a ovoce zmenší objem když projde žížalou :)

Čína jede.. s odpadem na černou skládku


UPDATE: Samozřejmě jsem o vyjádření požádal i provozovatele uvedeného rozvozu jídel.. odezva však byla nulová.