Chroustí „kalamita“ na Moravské Sahaře

Nedá mi to, abych k téhle „katastrofě“ nenapsal několik slov. Že se na jihu Moravy opět ve větší míře vyrojili chrousti, to jste asi zaznamenali. Pokud ne, psali o tom třeba na Rozhlas.cz, iDnes nebo na Novinky.cz – o TV a rozhlasových reportážích nemluvě.

Chroust
Chroust“ od Roman Horník – Vlastní dílo. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons.

V kostce shrnu oč jde:

Larvy přemnoženého chrousta okusují kořeny rostlin, dospělci si pochutnají na listech stromů. Škody vzniklé lesníkům jdou do milionů a nasazení leteckých postřiků zatím blokují úředníci z oboru ochrany přírody JMK. To jsou surové informace. Přidejme si k tomu fňukání lesníků a hospodářů ve většině zpravodajský příspěvků a nadávky a plivání na „ekoteroristy“ a „sluníčkáře“ v diskusích.

Katastrofa, kalamita, plošné nasazení insekticidů.. hlavně pojďme honem vrátit přírodu do normálu! Nebo ne?

Vývoj larev (ponrav) chrousta trvá cca 4-5 let, záleží především na teplotách v zimním období. Co si pamatuji, pravidelně se zhruba v těchto intervalech objevují zprávy o katastrofálním přemnožení chrousta. Je tomu tak od nepaměti, je to dáno životním cyklem tohoto brouka a není to nic strašného, příroda si s tím poradí.

Chroust byl za minulého režimu téměř vyhuben použitím postřiků DDT – což snad nikdo nemůže považovat za přirozený stav. Díky zákazu DDT a šetrnějšího přístupu k přírodě se chroust opět projevuje přirozeným způsobem výskytu – ve vlnách (viz výše).

Současný dramatičtější průběh je daný kromě „silnějšího ročníku“ chroustů také požárem, který Moravskou Saharu zachvátil před 3 roky (ten chrousti v pohodě přežili zavrtaní bezpečně hluboko). Po požáru bylo vysazeno velké množství sazenic stromů, takže letošní chrousti mají mraky mladé šťavnaté potravy. Stejně jako v případě smrků na Ústecku, napadených kloubnatkou smrkovou, i tady se hospodářům vymstilo vysazení stejně staré násady stromů. Jen v případě Krušných hor je problém ještě umocněn tím, že byla vysazena monokultura.

Použití postřiků by nepostihlo jen chrousta a v posudku ochrany přírody uvedeného strakapouda prostředního (v oblasti výskytu chrousta hnízdí jen několik párů), ale řadu dalších druhů živočichů a hmyzu a s nimi i celý ekosystém.
Naše společnost rychle zapomněla na sírou spálené lesy, chemií otrávené řeky a smogem nedýchatelný vzduch. A hned jak se příroda oklepala a projevuje se přirozenou kulminací druhu, už bychom do ní zase rvali chemii.

Je důležité naučit se rozlišovat mezi ničením přírody (to dělá výhradně člověk) a hospodářskou ztrátou způsobenou přirozenými jevy, které se navracejí do uzdravující se krajiny – a sem kulminace výskytu chrousta jistě patří.

344g roztomilosti aneb záchrana ježka

Nalezenec, ježek "Kocanda (druhý)"
Nalezenec, ježek „Kocanda (druhý)“

Při procházce se Samem naši našli už druhého malého ježka. První bohužel nedožil druhého dne, už byl příliš slabý. Za normálních okolností by měl ježek (východní i západní) pro úspěšné přezimování dosahovat alespoň 600 gramů. Oba naši nalezení měli pod 350 gramů a tu polovinu chybějící hmotnosti už by nabrat nestihli. Naštěstí je Sam docela obstojný stopař, tak má alespoň jeden ježura naději dožít jara. Pokud se ho povede v záchranné stanici pana Machaře dokrmit a přezimovat, můžete našeho ježka Kocandu potkat v Moravském krasu.

Užitečné informace k záchraně ježků:

  1. Potřebuje vámi nalezený ježek skutečně pomoci? Co mu dát? Jak se o něj starat? (www.ochranazvirat.cz)
  2. Kontakt na záchranou stanici ptáků a drobných savců pana Machaře – nezapomeňte jim přispět na provoz, tihle si to skutečně zaslouží