Chroustí „kalamita“ na Moravské Sahaře

Nedá mi to, abych k téhle „katastrofě“ nenapsal několik slov. Že se na jihu Moravy opět ve větší míře vyrojili chrousti, to jste asi zaznamenali. Pokud ne, psali o tom třeba na Rozhlas.cz, iDnes nebo na Novinky.cz – o TV a rozhlasových reportážích nemluvě.

Chroust
Chroust“ od Roman Horník – Vlastní dílo. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons.

V kostce shrnu oč jde:

Larvy přemnoženého chrousta okusují kořeny rostlin, dospělci si pochutnají na listech stromů. Škody vzniklé lesníkům jdou do milionů a nasazení leteckých postřiků zatím blokují úředníci z oboru ochrany přírody JMK. To jsou surové informace. Přidejme si k tomu fňukání lesníků a hospodářů ve většině zpravodajský příspěvků a nadávky a plivání na „ekoteroristy“ a „sluníčkáře“ v diskusích.

Katastrofa, kalamita, plošné nasazení insekticidů.. hlavně pojďme honem vrátit přírodu do normálu! Nebo ne?

Vývoj larev (ponrav) chrousta trvá cca 4-5 let, záleží především na teplotách v zimním období. Co si pamatuji, pravidelně se zhruba v těchto intervalech objevují zprávy o katastrofálním přemnožení chrousta. Je tomu tak od nepaměti, je to dáno životním cyklem tohoto brouka a není to nic strašného, příroda si s tím poradí.

Chroust byl za minulého režimu téměř vyhuben použitím postřiků DDT – což snad nikdo nemůže považovat za přirozený stav. Díky zákazu DDT a šetrnějšího přístupu k přírodě se chroust opět projevuje přirozeným způsobem výskytu – ve vlnách (viz výše).

Současný dramatičtější průběh je daný kromě „silnějšího ročníku“ chroustů také požárem, který Moravskou Saharu zachvátil před 3 roky (ten chrousti v pohodě přežili zavrtaní bezpečně hluboko). Po požáru bylo vysazeno velké množství sazenic stromů, takže letošní chrousti mají mraky mladé šťavnaté potravy. Stejně jako v případě smrků na Ústecku, napadených kloubnatkou smrkovou, i tady se hospodářům vymstilo vysazení stejně staré násady stromů. Jen v případě Krušných hor je problém ještě umocněn tím, že byla vysazena monokultura.

Použití postřiků by nepostihlo jen chrousta a v posudku ochrany přírody uvedeného strakapouda prostředního (v oblasti výskytu chrousta hnízdí jen několik párů), ale řadu dalších druhů živočichů a hmyzu a s nimi i celý ekosystém.
Naše společnost rychle zapomněla na sírou spálené lesy, chemií otrávené řeky a smogem nedýchatelný vzduch. A hned jak se příroda oklepala a projevuje se přirozenou kulminací druhu, už bychom do ní zase rvali chemii.

Je důležité naučit se rozlišovat mezi ničením přírody (to dělá výhradně člověk) a hospodářskou ztrátou způsobenou přirozenými jevy, které se navracejí do uzdravující se krajiny – a sem kulminace výskytu chrousta jistě patří.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..