Využil jsem svátků a prodloužil si víkend. A protože bylo zatraceně pěkné počasí, vyrazil jsem na dlouho odkládaný výlet k Oslavce (tedy řece Oslavě).
Vždycky jsem se chtěl do míst opředených trempskými legendami podívat a tato místa jsou od Brna asi nejblíž. Další důvod k návštěvě byl taky ten, že údolí řeky je ohrožené možnou stavbou přehrady, tak jsem si chtěl prohlédnout hlavně skalní výhledy nad údolím a něco i vyfotit. No a v neposlední řadě se mi období klidu a volna postupně krátí (zasvěcení vědí :), tak jsem ho chtěl využít, dokud to jde..Výlet se povedl skvěle, vyrazil jsem od Šlapkovy skály k řece a pak po žluté vystoupal na hřeben nad řekou. Měl jsem v plánu projít si skalní vyhlídky, a na vhodném místě přenocovat.
Nakonec jsem se po cca šesti kilometrech rozhodl vrátit a utábořil se u skal poblíž Doubravky. Počasí mi přálo i v noci, takže jsem ani nemusel vybalit celtu. Trochu mě jen mrzí, že v noci bylo na nebi docela dost mraků, takže plánované focení noční oblohy nevyšlo.
Zato se ale fantasticky spalo.. asi do půl jedné, kdy nedaleko začal zuřivě štěkat nějaký volně běhající pes. Zřejmě větší rasa, protože jeho pohyb v listí byl dost dobře slyšet. Po nějaké době se ke zvukům přidalo i kvičení a chrčení nějakého zvířete, které pes zřejmě ulovil nebo poranil. To mi už na klidu moc nepřidalo, takže jsem usnul až později, trochu uklidněn nožem nachystaným na dosah :)
Ráno jsem se ale probudil úplně odpočatý. Protože jsem si nenastavil buzení, musel jsem si pospíšit, abych dorazil k Velké skále co nejdřív – chtěl jsem si udělat pár snímků dokud bylo slunce ještě nízko. Po cestě jsem opět cítil, že se mi dělají puchýře na chodidlech. Naposled se mi to stalo na túře u Nové vsi a teď zase. Tehdy jsem příčinu nezjistil – boty mám pohodlné a pevné armádní. Tentokrát ale letmý pohled do boty problém okamžitě vysvětlil. Podrážka je přinýtovaná a to ne zrovna dobře, takže některé nýty už prošly stélkou boty k chodidlům.. Ještě, že jsou boty pořád v záruce, zpátky už to nějak dopajdám.
K Velké skále jsem dorazil tak akorát, udělal pár fotek a pak posnídal a udělal si kafe. Nic nechutná tak dobře, jako čerstvá káva ráno uprostřed přírody. Tady navíc s úžasným výhledem do kraje. Padl na ni sice poslední zbytek vody co jsem měl, ale to mi v tu chvíli bylo úplně jedno.
Po dobré snídani, nabažený výhledu a nahřátý ranním sluníčkem jsem vyrazil zpět Pod Levnov, kde jsem se konečně mohl opláchnout v řece a hlavně v chladivé řece ulevil nohám. Až tady jsem potkal více lidí (asi 5). Nad údolím jsem za ty dva dny potkal jen tři lidi. Úplná oáza klidu. Pod Šlapkovou skálou jsem nabral vodu z veřejné studny, kterou místní chataři nechali vyčistit. Díky nim je tu pro každého k dispozici pitná voda, vhodná i pro kojence. Na závěr výletu jsem si v kiosku dal kofolu, podepsal petici proti stavbě přehrady a vyrazil k autu a domů.
Spíš jsem se kochal než fotil, ale několik snímků co jsem pořídili najdeš v albu Oslavka.