Žil jeden voják na světě,
statečný nejen slovy.
Byl ale hračkou dítěte –
byl totiž papírový.

On toužil zemi změniti,
pro všechny štěstí dobýt.
Sám ale visel na niti,
vždyť byl jen papírový.

Do ohně šel by rád,
za jiné, za vás, kdo ví?
To by však rozesmálo vás –
vždyť byl jen papírový!

A že nebudil důvěru,
nikdo ho neoslovil.
A proč? Což patřil do sběru,
když byl jen papírový?

Proklínal smutnou sudbu svou,
chtěl život jiný, nový.
Přál si jen vřavu ohnivou,
on – voják papírový!

Chceš do ohně? Tak běž si, běž!
On slůvka nevyslovil,
vykročil – shořel. Žádná řež,
vždyť by jen papírový.

– Bulat Okudžava