Dnešní tvít @tyinternety o „umělci“, který si ebook zálohoval kopírováním knihy ve čtečce a jejím vyvázáním do knihy mě přiměl znovu popřemýšlet o něčem, co řeším poměrně často – při každém nákupu knihy..
Continue reading
Štítek: knihy
Kindle Paperwhite – první dojmy a zkušenosti
Dnes bych se s vámi chtěl podělil o zkušenosti a postřehy -je to shodou okolností přesně měsíc, co mám Paperwhite doma.
První dojem
Když jsem Kindle vytahoval z krabice byla moje první reakce – panebože, to je tak malý! Ve skutečnosti je nový Kindle Paperwhite – alespoň jeho zásadní část, tedy displej – VĚTŠÍ. Ne tedy nějak zásadně, jde jen o několik milimetrů. Ale vezmu-li rozměry celého zařízení, rozdíl je značný:
Kindle Keyboard: 190 mm x 123 mm x 8,5 mm, 241 gramů
Kindle Paperwhite: 169 mm x 117 mm x 9,1 mm, 213 gramů
Zatímco nový Kindle získal na tloušťce, přišel o 21mm na výšce a 6mm na šířce. Může se to zdát jako malý rozdíl, ale věřte mi, že pokud jste zvyklí na starší Kindle, budete překvapení. Někomu to nemusí vyhovovat, ale já byl ze změny nadšený. Konečně můžu Kindle držet v jedné ruce pevně, ne jen posledními články prstů. A navíc, s těmito rozměry už není problém vložit Kindle do kapsy u bundy a dokonce (i když tohle není zrovna dobrý přílad, může se hodit) dá se nosit i v zadní kapse u kalhot. A to i v pouzdře. Váhu neřeším, pro někoho ale může být podstatných i těch 28 gramů co nový Kindle „shodil“.
Absence tlačítek
Co mi naopak zpočátku vadilo, byla absence tlačítek pro otáčení stránek. Byl jsem na ně zvyklý a bál jsem se, jak bude displej u Paperwhite vypadat po přečtení několika knih. No, pokud nejste prase, bude vypadat stejně. Přečetl jsem na něm zatím dvě knihy (Atlas mraků Davida Mitchella a Příběhy nečekaných konců od Roalda Dahla – doporučuji druhou knihu) a na displeji není vidět nic. Stačí zkrátka chovat se ke Kindlu stejně jako ke klasické analogové knize – u té slušný člověk taky nežere a nematlá ji mastnýma prackama. A jak se tedy strány otáčejí? Jedním slovem – rychle. Oproti Kindle Keyboard je to svižnější tak, že si toho všimnete. Navíc zmizel neduh staršího zařízení a nový Paperwhite už při otočení stránek neproblikne. Ačkoliv já jsem si na probliknutí u předchozího Kindlu zvykl snadno – konec konců analogovou stránku také neotočíte aniž byste to postřehli. Otočení stránky provedete „tapnutím“ do konkrétní části displeje. Ten je totiž rozdělen na tři zóny:
Díky tomuto rozdělení je otáčení stran i přístup k nabídkám docela intuitivní. Snad jen část pro otočení zpět mohla být trochu širší, už se mi stalo, že jsem místo zpět otočil vpřed. Ale chce to jen cvik.
Novější zařízení s méně funkcemi?
Vzhledem k tomu, že mám Kindle opravdu jen na čtení knih, nebudu tu rozebírat co všechno ještě umí nebo ne. Uvedu jen zásadní změnu oproti Kindle Keyboard – chybí jack konektor pro sluchátka a tím pádem i podpora přehrávání hudby a předčítání. To jsem sice já stejně nikdy nevyužil, takže mi to ani nechybí, ale pro někoho to může být podstatná informace.
Když už jsem uvedl všechny ty nepodstatné drobnosti, zaměřím se na to hlavní, co nový Paperwhite přinesl a odkud také vzal své jméno.
Displej je sice o chlup lepší než u staršího bráchy (může být jen můj subjektivní dojem), ale to hlavní je vlastně nad displejem.
Podsvícení (v tomto případě jde spíše o nadsvícení)
I když jsem měl předchozí Kindle v kvalitním originálním pouzdře s lampičkou, osvětlení plochy displeje bylo nerovnoměrné a trochu rušilo při čtení. Nehledě na to, že celkem jasné světlo bylo dost rušivé pro okolí.
Oproti tomu Paperwhite a jeho nasvícení s možností nastavení jasu ve škále od zcela vypnuto přes 24 kroků po nejjasnější je perfektní po celé ploše displeje.
Někoho může zarazit, že u nejslabších pěti kroků podsvícení je popisek „use a low setting for dark rooms“ a u nejsilnějších pěti „in brightly lit rooms, use a high setting.“ To první smysl dává, ale proč zapínat podsvícení v jasně osvětleném prostředí? Vždyť displej s e-inkem je na jasném světle skvěle čitelný.. Je to pravda – nutné to není, displej je skvěle čitelný, jak jsme zvyklí z předchozího zařízení a to i v přímém slunci. Zapnutí nasvícení může zážitek ze čtení ale ještě zlepšit. Oproti staršímu Kindlu má Paperwhite totiž o něco světlejší „papír“ a to ještě vynikne po zapnutí nasvícení, kdy je displej světlý skoro jako klasický papír – odtud i jméno Paperwhite.
Daň za svícení je nižší výdrž
To je samozřejmě pravda. Svícením si ukrajujeme z výdrže baterie tím víc, čím vyšší intenzitu nasvětlení nastavíme. Ovšem spotřeba tohoto nasvícení je tak malá, že za měsíc používání a přečtení výše uvedených knih (většinou zapnutým nasvícením), mám a teď se podržte – půl baterie. Není tedy důvod obávat se o výdrž baterky, je víc než slušná. Nutno dodat, že kromě těch několika minut nastavování a stahování knih, mám na svém Kindlu aktivován „Airplane mód“, tedy vypnutou Wi-Fi.
Suma sumárum
S novým Kindlem jsem se velmi rychle sžil a snadno jsem si zvykl i na dotykové ovládání, z kterého jsem z počátku měl největší obavy. Podsvícení je skvělá funkce a v podání nového Paperwhite dotažená k dokonalosti. Absence některých funkcí předchozích modelů mě nemrzí, protože jsem je stejně nevyužil. Na hudbu mám iPhone, předčítání neřeším, na to jsou audioknihy. Vzato čistě jen jako e-Kniha je pro mě Paperwhite vynikající zařízení na kterém mi nic nechybí. Jediné co mě maličko mrzí je, že se k němu zatím nedělá stejné pouzdro jako jsem měl ke Kindle Keyboard. Přišlo mi kvalitněji zpracované a líbilo se mi víc než současné. Jako ochrana před poškrábáním ale funguje i tohle a tak zatím stačí. Navíc zapnutí Kindlu otevřením pouzdra je šikovná vychytávka..