A zase jsou o krok před námi…

Opět se hlásím z Německa. No jo, je to tak, ještě žiju. Jen už tolik nepíšu. Nějak není kdy. A když je kdy, tak zase není chuť. Témata o kterých bych se rád zmínil se mi hromadí (dělám si poznámky, třeba na ně jednou dojde), ale nemůžu se zatím k ničemu z toho dokopat. Tak napíšu jen něco málo novinek.

Nejprve ta hlavní. Jsme přestěhovaní. Bydlíme v Aachenu, kousek od centra. Řekl bych, že je to změna celkem pozitivní, všude je to kousek a volný čas tu lze trávit mnohem rozmanitěji. Od frisbee v parku za domem, až po procházku starobylým centrem.

V parku jsme mimojiné vypozorovali, že němci jsou vážně „zase o krok před námi“. Jakmile je trochu pěkně, park se zaplní lidmi všech věkových kategorií, griluje se (prodávají se tu „instantní grilly“), hraje fotbal, válí na sluníčku.. každému dle libosti. Absolutní relax a pohoda, všichni jsou přátelští, žádná nevraživost nebo závist.. Nad některými detaily všedního života bychom se měli jako národ zamyslet a zkusit je změňit..

Čím to je, že narozdíl od nás, čechů, nejsou všichni bez ohledu na počasí zalezlí v nákupních hyper-mega-giga obchodních centrech?

Čím to je, že němec, narozdíl od typického čecha, neřekne desetkrát za den jak je unavený, jak je práce hrozná, a že je šéf blbec?

Čím to je, že němec pracuje přesně od sedmi a končí přesně ve čtyři? Že na pauzu jde přesně v konkrétní dobu a na přesně danou dobu, a ne kdykoliv to jde a hlavně co nejdéle?

Naprostá bomba na nás číhala ve formě pošty. Úřadu, kam snad nikdo nechodí rád, kde se stojí šílené fronty u dvou přepážek, protože všechny ostatní jsou zavřené, a kde když potřebujete cokoli od známky po krabici na balík musíte se provinile doprošovat (že musíte znát všechny emise a ceny známek a formáty obalů ani snad zmiňovat nemusím..)… tak tohle jsme tedy nenašli.

Německá pošta vypadá spíš jako papírnictví specializované na poštovní potřeby. Všechno přehledně v regálech, snadno dostupné a za rozumné ceny. V zadní části obchodu namísto přepážek stojí pult s digitální váhou a dvěma pokladnami. Jednofuché a efektivní.

Přišli jsme deset minut před zavírací dobou, u pokladen se za námi vytvářela fronta posledních cca 10ti zákazníků – přesto ze strany personálu ani náznak nervozity či podrážděnosti, že se vše včas nestihne. Vzhledem k tomu, že na řešení některých věcí je pro nás němčina stále ještě příliš složitá, zkusili jsme, jak pochodíme s angličtinou. Yes, I Do. Žádný problém, paní na pokladně hovoří anglicky zcela plynně, stejně tak její kolega, který se nám přišel zvlášť věnovat a poradit co přesně je třeba. Že nevíme jaký formulář použít? Žádný problém. Během chvilky jej máme před sebou, a chlapík na pokladně jej ochotně vyplní a vysvětlí. Platba (dvakrát) menší částky větší bankovkou opět bez jediného náznaku problému. A na závěr ještě popřání pěkného dne a poděkování za návštěvu. Sem by člověk chodil rád kdykoli by to bylo potřeba.

Bude to tak někdy fungovat i u nás?

Herzliche Gruße aus Würselen (DE)

wurselen_adenauerstr

Zaciname

Cesta probehla az na kolonu pred Aachenem celkem v klidu. Budovu nasi hostitelske firmy jsme taky brzo nasli a i pres pocatecni skepsi se veci ubiraji lepsim smerem. Prvotni sok z cizi reci vystridala jazykova schizofrenie. Spolu se bavime samozrejme cesky, v praci na nas vetsinou mluvi nemecky a kdyz mame stesti i anglicky. Mysleni se mi uz ale mixuje ve vsech trech recich soucasne. Nekdy z toho vznikaji zajimave situace, tolerantni hostitele je ale jen s usmevem prechazeji. Aby taky ne. Je az z podivem, ze tu takrka nikdo az na par svetlych vyjimek neumi anglicky..

Co se firmy tyce byli jsme mile prekvapeni. Ve spolecenske mistnosti je k dispozici plne vybavena kuchyn, a taky nekolik napojovych automatu (obsah samozrejme zdarma). Ubytovani jsme v prijemnem a plne vybavenem hotelu, kazdy vyfasoval jeden pokoj (ctyrluzkovy, s klimatizaci a kabelovkou), ale ja za nejvetsi pozitivum povazuju jeho umisteni. Cca 20 metru od firmy, Tricet od McDonald’s, KFC a SubWay a co by kamenem dohodil je i nakupni zona.. co vic si prat..

V praci zaciname od piky, takze si projdeme uplne celou vyrobu…

11.3.07

Zitra zaciname s administrativni casti prace – zapis prijmu zbozi do databaze. To jsme si uz vyzkouseli ve ctvrtek a v patek, ale nemecke zkratky pro ruzne typy zbozi budou makacka na bednu. Zvlast kdyz jeho nazvy nezname ani vcelku.

Trochu me zklamal internet tady v hotelu, protoze neakceptuje moji sitovku, ale to resi kolektivni sitovka kterou si pujcujeme vzajemne.

Vcera jsme podnikli nekolikahodinovy vylet do Aachenu (takový malý nemecký koncentrát Brna). Mestecko je to ale krasne a zajimave resene se spoustou krasnych pamatek. Pruvodkyni mi byla sestrenka (zdravim Peto) ktere dekuju za spoustu uzitecnych tipu (mmj i za tip na Pondstrße, ulici plnou restauraci, kavaren a bister). Vypada to ze dalsi pobyt uz nebudeme travit v hotelu (fnuk fnuk) ale vyfasujeme bydleni prave v Aachenu. Coz pro me osobne znamena jeste horsi vstavani nez dosud. Ale to se urcite podda…